29.6.-12.7. 1997 - TŘEBOŇ
Na tento tábor jsem jela s klubem, ve kterém jsem hostovala a tím pádem znala skoro všechny členy - o to se mi zde více líbilo.
Prostor vymezený pro postavení našich plátěných příbytků se rozprostíral mezi vzrostlými stromy. Zde bylo možné si uvázat jak stany, tak psy. Já jsem však Jessii ubytovala v odlehlých kotcích. Moc nadšená nebyla. Ona městská, bytem zhýčkaná madam na trempování opravdu moc nebyla :-). Ale řekla jsem si: "Když výcvik, tak se vším všudy". Zvykla si! Zažila zde poprvé přívalové bouřky s kroupami, které ji trochu rozhodily a ovlivnily po zbytek života. Mohli jsme podle ní v budoucnu předpovídat počasí, neboť již hodinu předem signalizovala svým nervózním chováním změnu počasí - nic kladného pro výcvik, ale co už se dalo dělat.
Třeboňsko je kraj rybníků a tím pádem i komárů, kterých jsme si užili do sytosti. Repelenty na zmutované bzučící potvory vůbec nepůsobily, a tak nejenom my, ale i naši chlupáči jsme se neustále ošívali a drbali zarudlé pupence. I přes tyto prekérní a nezapomenutelné zážitky doufám, že se do tohoto kraje - a nejlépe na stejné místo opět podívám a navštívím ho v příštím roce znova, jako členka horoměřického klubu.