Na tuto zkoušku jsem se přihlásila ještě se dvěma psovodkama z našeho cvičáku do ZKO Libeň. Stopy byly plánované na loukách nedaleko. Takový to terén jsem celé léto, až do teď s Fíbí na chatě trénovala. Máme ho zmáklý, a tak mě to potěšilo. Z tohoto důvodu jsem také Fíbí přihlásila a těšila se, jak zaperlíme!
Ale, zase to známé "ALE" - zkoušky se konaly v sobotu a ve čtvrtek větší část luk zemědělci zaorali. Organizátorům nezbylo nic jiného, než je přesunout na osení, vysoké max. 5cm. Tím pádem více méně se stopovalo na zemině! Pro vychozeného psa velmi dobrý terén. My na zemině zatím moc netrénovaly. Patřím ke stopařům, kteří nejprve učí jeden terén na 100%, a pak postupně přidávají na obtížnosti. Nepospíchám! I když mi je z mnoha stran pejskařů doporučováno stopovat hned na všem. Vždy se mi můj postup práce se stopami vyplatil. Když nic jiného holkám nešlo, tak na stopách sem se na ně mohla vždy spolehnout. Proto také stopa patří k mým nejoblíbenějším disciplínám!
Terény byly výborné. Vítr foukal, tak akorát, zemina ani mokrá, ani suchá. Jen Fíbí mi bylo líto, že jsme neměly možnost si tento terén, alespoň vyzkoušet. Ocitla se vlastně na neznámé půdě. Mohly jsme se samozřejmě odhlásit, ale usoudila jsem, že se vlastně o nic nejedná bude to - "buď a nebo"! S obavami jsem fenku navedla k nášlapu a čekala co bude ( pan rozhodčí J. Tišl ). Fíbí si nášlap očichávala zleva a pak zprava a pochvíli se rozešla. Už tady jsem se obávala, že vypadneme, nejsem u ní zvyklá, aby si nášlap tolik ověřovala. Konečně vyrazila a já si za ni oddychla. Ale co to? po asi 6 metrech se znenadání zastavila, ohlédla se, zjistila, že stojím na místě ( čekala jsem až mi projde ležících 10 m stopovačky mezi prsty a budu se moc rozejít ), ale to mou vnímavou Fíbí rozhodilo. Necítila okamžitý tlak vodítka. Trénujeme na 4 m. Vyhodnotila, že není něco v pořádku, když ji nenásleduji. Vrátila se ke mně a já ji opětovně navedla. Nebudu se zmiňovat o kolik bodů jsme zde přišly.....Konečně na podruhé jsem se dočkala stopování! Fíbí vrazila čumák do stopy , a jak jsem u ní zvyklá mastila si to k předmětu. Krasopisně, jako sfinga ho zalehla. Úsek k prvému lomu velice pěkný, lom doleva pěkný, druhý předmět opět krasopisný, úsek k druhému lomu také pěkný. Došly jsme k druhému lomu, myslím, že ho o půl či metr přešla a začala zmatkovat a já s ní. Točila se mi v rozmezí metru a snažila lom dychtivě najít. Bylo mi jí líto, a tak jsem ji slovně několikrát zdůraznila povel STOPA-HLEDEJ! Pan rozhodčí zase napomenul slovně mě a upozornil, že už mi za tyto povely navíc strhnul 8 bodů! a ať raději mlčím. Fenka prý sama pěkně pracuje a vyhledává a já ji zbytečně svými povelama bodově podhodnocuji. Věděla jsem to, ale když jsem ji v tom nechtěla nechat samotnou.....Lom po chvíli sama našla. Opět svou temperamentní chůzí stopu ukončila bezvadně zalehnutým předmětem. Myslím, že předměty nás bodově zachránily. Byla jsem šťastná jako blecha. Fíbí si zasloužila stopu dokončit. Byla to vlastně naše generálka stopování na zemině. O to víc jsem na Fíbí pyšná, že bojovala! Bodové ohodnocení žádná sláva, škoda mého slovního podporování, ale i tak jsem byla se zkouškou a hlavně s Fíbí spokojená. Dobře, že jsme nastoupily a zkoušek se zúčastnily. Další tréninky už budou i na zemině a pak se uvidí.....
Fíbí jsi šikovná holka, bojovnice, a baví mě s tebou pracovat! GRATULUJI ke třetí zkoušce!
