Dovolená a prázdninové dny začínají, parné léto je v plném proudu. Chystám se s mýma holkama na letní výcvikový tábor k Máchovu jezeru do Doks. Do tohoto kraje jezdím velice ráda, je to taková moje srdcovka. Tento tábor, na který jsme byly opět s holkama pozvané pořádá ZKO Benátky/Jizerou. Loni se mi tu velice líbilo. Sešla se tu bezva parta milých a neproblémových lidí, která mě nabila pejskařským elánem. A proto jsem byla ráda, že mohu jet i letos. Miluji pejskařské akce. Není divu, že se velice těším :-D Cesta byla příjemná, bez problémů.
Stavění stanů je většinou složitá, ale přesto humorná záležitost. Po roce totiž většinou každý zapomene, jak že vlastně ty tyčky patří, když péra z nich vyskakují jak se jim hodí, a v jakém vlastně pořadí se skládají...I letos jme se dost při této akci nasmáli. Hlavní hrdinkou byla Věrka se svým igelitem, který měl sloužit, jako ochrana pod podlážku jejího stanu. Zápasila s ním skoro, jako s přírodním živlem. Igelit né a né ji poslouchat a lehnout si na to správné místo, kde to potřebovala. Nadouval se, mrskal sebou naplněn větrem, neposlušně a vzdorovitě si dělal co chtěl a poletoval si kam ho vítr nesl. Tento její boj s větrnou igelitovou příšerou trval snad dvacet minut. Pohled na ně byl k popukání! I když k sobě na pomoc přivolala skoro půlku tábora a organizovala, kdo kde a co bude držet, nešlo spurný igelit zkrotit. Při tom jsme se všichni okolo smáli, až se za břicho popadali. A to byl vlastně kámen úrazu, proč se nedařilo....Konečně stany postaveny, zabezpečeny kolíky.
Týden s příjemnými pejskaři utekl jako voda. Chodili jsme na společné procházky překrásným borůvkovým lesem. Světlo zde bylo tak magické, že se chtělo neustále něco v něm fotit. Psi lítali sem tam, Woody s holkama v naprosté pohodě. Všichni jsme byli šťastní. Také jsme trénovali na zkoušky, které jsme si naplánovali na sobotu. Byl to pro mě úžasný týden, ukončený zkouškou FPr 2. Tu Fíbí opět zvládla na VÝBORNOU za 98 bodů. Poděkování patří Věrce co by šlapačce, panu rozhodčímu Pružinovi a hlavně Jurajovi a Marcelce, za pozvání na tento opět super tábor s perfektními lidmi. Doufám, a přeji si, že se snad v příštím roce opět sejdeme ve stejném složení, na stejném místě. Bylo zde krásně, děkuji!
