Je to veliká bojovnice s chutí do života. Již na jaře minulého roku jsem myslela, že nás ze zdravotních důvodu brzy opustí. Vyšlo však sluníčko a ONA se opět začala zotavovat. Sice se na ní věk podepisuje, ale stále má chuť k životu.
Po letošní zimě jsme opět navštěvovali víc než bych si přála veterináře. Nejprve ošklivý zánět zubu, vzápětí velký zánět dělohy, která musela okamžitě ven. Operace byla tak říkajíc za 5 minut dvanáct. Easy nevykazovala vůbec žádné typické příznaky a nebýt toho, že se mi nelíbila v objemu břicha, mohlo být do rána po ní. Po zákroku byla Easy velice statečná a hodná. Teď léčíme letitou tukovou bulku nad kořenem ocasu, která se naplňuje hnisavou tekutinou a praská. Ale ta snad mou Easynku neohrožuje na životě a je jen estetickou záležitostí.
Easy je moje poslední fenka z mých odchovů. Z nezjištěných důvodů jsem se od ní nedočkala potomků, ač byla několikrát zdárně kryta. Mé celoživotní chovatelské krédo bylo, nakrýt svou fenku, a po ní si nechat štěňátko. To se mi bohužel u ní nesplnilo. Byly doby, kdy mě to opravdu moc mrzelo. Ale od příchodu fenky z jiné chovatelské stanice jsem priority přehodnotila. Fíbí, kterou jsem od prvo počátku milovala mi ukázala, že je vlastně úplně jedno, od kud štěně přijde. Easy si s Fíbí rozumí, mají se rády a nejraději jsou spolu. Easy jiné psí kamarády nevyhledává, ale když už se s nimi musí družit, neublíží. Jen je trochu štěkáním okřikuje. Je to hodná, poslušná a mazlivá fena. Svými dvanáctými narozeninami se stala mou druhou nejdéle žijící fenkou. Její PRAbabička - Jessinka, tu snámi byla dva měsíce po oslavě svých dvanáctých narozenin. Budu šťastná, když mi moje Easynka ve zdraví a pohodě prababičku trumfne a prožijeme spolu ještě pár vytoužených chvil společného života.
