Víkend v ZKO Doksy
Druhý říjnový víkend měl být podle meteorologické předpovědi slunečný, jen místy s oblačností. Proto jsem se vydala se dvěma kamarádkama - pejskařkama v tyto dny na tréninkový víkend do kynologického klubu Doksy. Vyjely jsme už v pátek, abychom si co nejvíce užily tyto slibně vyhlížijící dny. Do kufru auta jsme nastrkaly dva nowofundlácké psy, moje dvě ovčandy a na klín své paničce si sedla mazlivá australačka :-). Zbylá místa v tomto cirkusovém voze byla zaházena nespočtem tašek a batohů. Už na půli cestě začalo silně pršet. Utěšovaly jsme se, že to budou jen přeháňky a s pusou rozesmátou od ucha k uchu jsme do cílového místa dorazily za tmy a sílícího lijáku. Neni divu, že nebylo moc času na nějaké venkovní vítání s domorodci. Vypustily jsme chlupaté miláčky ze zafuněného auta do lesní tmy-vyvenčit, a hned se je snažily ubytovat v připravených prostorných odkládačkách. Klubovna byla příjemně vytopena. Teprve teď nastal čas se s místnimi jaksepatří přivítat a přiťuknout na setkání. Zábava se rozjela a ke spánku jsme se chystali až pozdě po půlnoci. Rozloženi na karimatkách a ve spacácích se nás v klubovně uložilo osm s pěti malými knírači :-)! Co vám budu povídat, pro mě noc hrůzy. Noční můrou se stalo věčné, hlučné přikládání do kamen a příjemné teploučko se změnílo v přetopenou saunu. Nezamhouřila jsem ani oka. Domnívala jsem se, že jen já jsem takto rozmrzelá, ale po ranní kávě se všichni zúčastnění, až na jednu vyjímku shodli, že takto si noc odpočinku opravdu nepředstavovali....A to mě teprve čekalo překvapení příchodem ke kotcům. Tak vytřeštěný pohled mé Daisy při mém příchodu jsem u ní ani u jiné z mých fen jaktěživ nespatřila. Bylo mi jasné, že ani Daisy neprožila noc svých snů. Ona - bytová fenka, strčená ve tmě a dešti do kotce, ponechaná v cizím prostředí s panikou, že se už nikdy neuvidíme, tak to ji pravděpodobně silně vyděsilo. Při otevření dvířek a jejího vysvobození nebralo Daisyno vítání konce. Kňučela, hejkala a snažila se mi olíznout obličej. Nejsem ta pravá drsná pejskařka služebních plemen, neboť mi vyhrkly slzy z toho upřímného vítání psího člena rodiny. Mladá Easy noc tolik neprožívala, byla ráda, že jde s maminkou na venčení. Přestalo pršet, a tak jsme dopoledne pojali tréninkově. Poslušnost, chůze u nohy, aporty a překážky byly pro všechny ranní rozcvičkou. Místo oběda jsme se my, tři pražandy, vydaly se svými miláčky na obhlídku Doks a Máchova jezera. Psím holkám jsme raději nasadily náhubky. Neznaly se. A dobře jsme udělaly. Seznámení bylo hektické. Během pěti vteřin stačila Dasy mladou fenku Jessinku spacifikovat v tom, že ONA je tu psí šéf. Seřvala Jessku na tři doby a byl celý pobyt klid. Mladá australačka okamžitě pochopila a nejstarší feně se pohledem vyhýbala. Náhubky jsme jim ponechaly.
Podzimní příroda v okolí Doks a Máchova jezera je překrásná. Procházkou jsme v lese sbírali hřiby, neustále cvakali foťáky a naše čtyřnohé ratolesti aranžovali do objektivu. Prostě jsme se kochali a užívali si. Chlupáči určitě taktéž. Cítili jsme se všichni šťastně. Byl to krásný sobotní den. Na pozdní odpoledne byly naplánované obrany. Našim návratem bohužel začalo opět pršet, a tak jsme ucabrtané psíky odložili do kotců a přesunuli se do klubovny, kde jsme se podělili o své dojmy z krásné procházky. Déšť nepřestával. Klábosení se protáhlo do pozdních večerních hodin. Noc jsem už nezdílela společně s nocležníkama v klubovně. S Věrkou jsme si ustlaly v kuchyňce, kde bylo příjemně chladno a klid. I Daisy byla druhou noc noc zklidněná a odpočatá.
Jestli-že jsme se rozplývali nad krásnou sobotou, neděle byla ještě hezčí. Vysvitlo sluníčko a o to víc se barvy podzimu předvedly. Nedělní dopoledne započalo obranami, poté následovalo balení a úklid klubovny. Rozloučení a návrat k domovům. Posádka našeho vozu však usoudila, že by byla škoda nevyužít takového slunného počasí k dalšímu výletu do okolí. Výběr vycházky padl na hrad Bezděz. Podzimní výšlap vedl do strmého kopce s barevnými listnatými stromy. Úchvatná podívaná z vrcholu hradu na jezero stála za to.
Víkend ač deštivě začal, sluncem, pohodou a krásnými zážitky skončil. Holky, příště jedu zase!!!
Foto ZDE